Francouzská případová studie CERENAT, provedená skupinou jedenácti vědců pod vedením Dr. Gaëlle Coureauové z Univerzity v Bordeaux, si vzala za cíl analyzovat možné asociace mezi expozicí elektromagnetickým polem z telefonování mobilem a některými nádory centrálního nervového systému mozku (gliomy a meningiomy). Byla publikována v květnu 2014 v mezinárodním recenzovaném vědeckém časopise Occupational & Environmental Medicine.
Intenzivní uživatelé v ohrožení
Celkem bylo zpětně prozkoumáno 447 případů těchto onemocnění z let 2004-2006 a k nim dvojnásobný počet kontrol. Na základě analýzy dat se projevila signifikantní statistická souvislost mezi dlouhodobě kumulovaným užíváním mobilního telefonu (více než 896 hodin) a uvedenými nádory (relativní riziko o 189 % vyšší pro gliomy a o 157 % vyšší pro meningiomy). Z hlediska počtu hovorů se tato souvislost projevila u více než 18 360 hovorů. Relativně vyšší riziko pak vykazovaly v rámci skupin osoby využívající mobil v práci a ve městě. Při takzvaně běžném užívání mobilu se vv této studii statistické souvislosti neprojevili.
Vědci uzavírají, že tato zjištěná data podporují předchozí nálezy týkající se možné spojitosti mezi intenzivním užíváním mobilů a mozkovými nádory.
Kdo je běžný a intenzivní uživatel v Česku?
Co vlastně představuje ono intenzivní a běžné užívání mobilu v našich podmínkách? Podle uveřejněných statistik Češi provolali v r. 2011 z jedné SIM karty v průměru cca necelých 20 hodin ročně. Uvažujeme-li přibližně stejný počet hovorů příchozích, pak by se jednalo o 40 hodin ročně. To by mohlo odpovídat zhruba nejnižšímu tarifu operátorů se 100 volnými minutami, kde lze patrně stále mluvit o "běžném" využití. Průměrný mobilní Čech by tedy k naplnění onoho pomyslného limitu pro intenzivní uživatele potřeboval více než 20 let. Tady je ovšem statistika velmi zkreslující, protože z praxe víme, že délka volání je v populaci rozdělena velmi nerovnoměrně.
Viděno perspektivou středních a vyšších paušálních tarifů a firemních zákazníků už situace vypadá jinak. Při středním tarifu 300 volných minut měsičně (za předpokladu využití např. 250 minut) dosáhne uživatel epidemiologicky stanoveného limitu již přibližně za 9 let. Při 600 minutách již za 4 roky (záleží, jaký je poměr zpětných hovorů). V relacích od 200-300 minut / měs. nahoru již můžeme postupně hovořit o středním až intenzivním využití mobilního volání.
Neomezené tarify přinášejí vyšší expozici
Nová situace ale nastala se zavedením neomezených tarifů v 1.pol. 2013, které víceméně nahradily původní tarify nad 300 minut využití měsíčně. Je jisté, že i u uživatelů, kteří se při omezených minutách v délce hovoru krotili, došlo k výraznému zvýšení doby telefonování, která může činit u jednotlivců i desítky procent, někdy možná i násobky. Jde o ty, kteří na operátorech takzvaně ušetřili, což je dle údajů 50-75 % lidí z 940 000 zákazníků těchto tarifů v r. 2013. V roce 2014 již ale mělo neomezený tarif 3 miliony zakázníků z 14 milionů SIM karet, což je více než 20 %! Předpokládané zvýšení doby hovorů potvrzuje mluvčí O2: "Zatímco v březnu 2013, tedy před zavedením tarifů, uskutečnili zákazníci O2 s paušálem odchozí hovory o délce 178 miliónů minut, v březnu 2014 to bylo již 291 miliónů minut." To je roční zvýšení o 63,5%! U Vodafonu bylo zvýšení údajně menší (8%), což je zřejmě dáno jinou strukturou zákazníků v poměru k cenovým tarifům.
Ruská ruleta?
Při 1000 provolaných minutách, které už jednoznačně patří do intenzivního využití, lze dosáhnout kumulovaného účinku již během 2 let. V přepočtu na denní dobu volání se jedná asi o 1,5 hod., což pro mnohé "kecky a volavky" není rozhodně nic vyjímečného. Tady již bude pravděpodobně riziko mozkových nádorů významně narůstat, což se může v ČR týkat i několika milionů lidí. Rozhodně však nemějte představu, že každý s tímto zvýšeným rizikem musí nutně onemocnět mozkovým nádorem. Jde v podstatě o záludnou ruskou ruletu. Na základě jiných studií lze odvodit, že roli zde nepochybně hraje, jak dlouho člověk intenzivním uživatelem je. Mozkové nádory se zpravidla tvoří více než 10 let, takže výsledné riziko můžeme brát jako průsečík intenzity a doby užívání, ale i dalších faktorů jako je genetika, epigenetika aj. Švédská studie např. vidí při užívání nad 25 let riziko o 300% vyšší. Další studie zase uvádí, že ještě vyšší je riziko u těch, kteří začali užívat mobil před 20.rokem života, tedy v dětství (viz). V této souvislosti je alarmující míra a počátek používání mobilů dětmi v české populaci ve srovnání s jinými evropskými státy.
Nejohroženější skupiny
Kvůli délce volání daleko nejohroženější skupinu tvoří např. manažeři firem a zaměstnanci na pozicích obchodních zástupců apod. U těchto skupin není vyjímkou mnoho hodin pracovního volání denně, takže tady již lze hovořit o intenzivních či "těžkých uživatelích" (heavy users) zcela bez debat. (viz též)
Incidence gliomu roste
Podle lékařů je gliom "19.nejčastějším zhoubným novotvarem v české populaci a incidence tohoto onemocnění stále roste" (prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.). V roce 2010 byla incidence všech typů ZN mozku (C71) bez rozlišení 837 osob. Pro srovnání - v roce 1990 to bylo řádově 150 osob. K jistému skokovému zvýšení došlo v polovině 90.let a pak na přelomu století (cca o třetinu), o další opět zhruba po 10-ti letech, což odpovídá latentní fázi těchto nádorů. Souvislost části nárůstu s rozvojem bezdrátové komunikace se jeví jako poměrně pravděpodobná.
Odstup mobilu od hlavy sníží riziko
Přestože u nás platí zdravotní limity shodné s většinou EU (dle doporučení komise ICNIRP), orgány ochrany zdraví jiných států doporučují řadu preventivních opatření pro zacházení s mobily a dalšími bezdrátovými zařízeními jako např. handsfree, hlasitý příposlech s odstupem a několik dalších zásad, které mají za cíl snížit expozici hlavy i celého těla. U nás je situace v tomto směru doslova katastrofální - hlavní hygienik ani Státní zdravotní ústav dosud taková doporučení směrem k veřejnosti nevydal a považují jakákoliv rizika za stoprocentně vyloučená.
Další vlivy nejsou vyloučeny
Mozkové nádory nejsou jediným rizikem mobilního telefonování. Významné riziko např. představují vlivy oxidačního stresu, který je průvodním znakem působení elektromagnetického záření z mobilních telefonů, dále změny některých proteinů, hladin glukózy v mozku atd. Řadu potencionálních rizik shrnuje skupina kritických vědců v tzv. Bioinitiative Report 2007 a 2012. Skutečnosti zde obsažené nejsou většinou všeobecně známé.
R.A.Muselík
http://oem.bmj.com/content/early/2014/05/09/oemed-2013-101754