Dětské chůvičky (tzv. babyphones) se jeví být užitečným pomocníkem novopečených rodičů při dozírání na novorozence. Bohužel jen málokterý z nich si uvědomí rizika provozu těchto zařízení, vyplývající z principu bezdrátového přenosu signálu pomocí elektromagnetických polí.
Některé spotřebitelské instituce v zahraničí na rozdíl od ČR neberou tento problém na zcela lehkou váhu. Tak např. uznávaný německý časopis Őkotest se více méně pravidelně ve svých testech zabývá dětskými chůvičkami a v roce 2007 se vysloveně zaměřil na emise elektromagnetického pole, jakož i obsah nežádoucích látek u 23 těchto zařízení.
Bohužel skoro polovina dětských chůviček musela být ohodnocena jako »nedostatečná« nebo »nevyhovující« právě z důvodu vysokého zatížení elektrosmogem.
Obzvláště problematické byly dva přístroje firmy Philips (SKM 7488 NC a 7489 NC), které pracují - stejně jako z hlediska prevence ochrany zdraví problematické bezšňůrové domácí telefony standardu DECT - s pulzním VF elektromagnetickým zářením a trvalým vysíláním. Některé vědecké studie přitom považují pulzně modulované záření za podezřelé z větších biologických účinků, např. změny mozkových proudů (EEG) či zvýšení rizika rakoviny. Nutno podotknout, že pulzně modulované jsou i mobily a mobilní sítě GSM 900 a GSM 1800 s pokrytím prakticky na celém území, což je odlišuje od amplitudově modulovaných analogových radiových (VKV) a TV signálů.
Jak píše časopis, uplatňující ve svých testech již léta i výrazně ekologická hlediska, pouze 4 přístroje (!), např. Vivanco, splňují u napájecího zdroje celosvětově akceptovanou normu TCO pro počítačové monitory z hlediska vývinu elektrických střídavých polí. U ostatních byl limit výrazně překročen dokonce v odstupu 1 metr ! Přitom důsledkem zvýšeného elektrického pole může být za jistých okolností m.j. usazování kontaminovaných částic prachu na sliznicích dýchacího ústrojí a kůže a tedy usnadněná tvorba infekčních a alergizujících ložisek u dítěte.
Třináct testovaných přístrojů bylo vybaveno kontrolou dosahu, bohužel kontrolní signál je vysílán permanentně v krátkých intervalech, což představuje dodatečné zatížení elektrosmogem.
Šestnáct, tedy valná většina přístrojů, překročila ve vzdálenosti 1 m a často i 2 m intenzitu záření 100 mikrowatů na m2 (0,194 V/m), kterou autoři testu považují za smysluplnou z hlediska prevence ochrany před dosud ne zcela prozkoumanými účinky EMP. S touto neoficielní, ale doporučenou mezní hodnotou se lze jedině ztotožnit už z hlediska nutného sčítání s dalšími zdroji elektromagnetického záření.
Můžeme se zmínit i o obsahu nežádoucích látek v testovaných zařízeních, kdy byly v mnohých nalezeny např. PVC/PVDC/polychlorované umělé hmoty a také třeba halogenorganické utlumovače hoření.
Z výše uvedeného testu jednoznačně pro rodiče plyne nutnost velmi pečlivě konzultovat parametry takového zařízení, které mohou mít vliv na jeho zdravotně bezpečný provoz, příp. zvážit i jeho nákup vůbec. Při případném provozu je třeba mít na paměti, že s délkou odstupu od zdroje záření se snižuje jeho intenzita a čím kratší délka expozice, tím lépe. Velikost dosahu zde zrovna neznamená kriterium, podle kterého je nejvýhodnější se řídit.
Roman A. Muselík - www.elektrosmog.cz