Ukrajinský vědec v Brně o mikrovlnách a rakovině
Dr. Sergiy Kyrylenko, který byl jako špičkový biologický vědec v rámci jihomoravského grantového programu SoMoPro povolán z finských univerzit na LF Masarykovy univerzity Brno, je spoluautorem článku "Long-term exposure to microwave radiation provokes cancer growth: evidences from radars and mobile communication systems" ("Dlouhodobá expozice mikrovlnnému záření vyvolává růst rakoviny: doklady od radarů a systémů mobilní komunikace") v červnovém čísle časopisu "Experimental Oncology".
Jak se uvádí v abstraktu, v recenzi autoři probírají epidemiologická a experimentální data o možných karcinogenních účincích dlouhodobé expozice nízké intenzitě mikrovlnného záření (MZ). V poslední době několik zpráv odhalilo, že za jistých podmínek může ozáření nízkou intenzitou MZ v podstatě vyvolat rakovinnou progresi u lidí a zvířat. Karcinogenní účinek ozáření MZ je zde typicky projeven po dlouhodobé (10 let a více) expozici. Nicméně i pouhý rok provozu silné základnové stanice (BTS) mobilní sítě údajně může vést k dramatickému zvýšení incidence rakoviny mezi populací žijící poblíž. Také modelové studie u hlodavců odhalily signifikantní vzrůst karcinogeneze po 17-24 měsících expozice MZ u náchylných i nenarušených zvířat. Takové metabolické změny jako nadprodukce jistého druhu reaktivního kyslíku (8-hydroxi-2-deoxyguanosin formace) nebo aktivace ornithin decarboxylasy při expozici nízkou intenzitou MZ, potvrzují stresový dopad tohoto faktoru na živé buňky.
Autoři se vyjadřují také k záležitosti standardů pro hodnocení biologických účinků záření. Je nyní ve zvýšené míře evidentní, že tato hodnocení neionizujícího záření založená na fyzických (tepelných) účincích, použitá v doporučeních současných regulačních uskupení včetně International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection (ICNIRP), vyžadují urgentní přehodnocení. Současná data silně ukazují na potřebu přepracování bezpečnostních limitů pro neionizující záření za využití aktuálních poznatků. Odborníci v článku zdůrazňují, že každodenní expozice MZ obyvatel i zaměstnanců by měla být regulována na preventivních principech, což by zajistilo maximální omezení nadměrné expozice mikrovlnnému záření.
Je třeba znovu s politováním konstatovat, že obdobné názory špičkových biologů i jiných odborníků nemají současně patřičnou reakci u oficielních orgánů ochrany zdraví. V ČR tyto instituce ovládly konzervativní síly v podobě technicistních popíračů jakýchkoliv negativních efektů EMP. Doufejme, že tlak vědeckých pracovišť, posílených zahraničními odborníky nezatíženými "tuzemským" uvažováním, povede k ekvivaletní odezvě této u nás zanedbané problematiky, týkající se širokých vrstev obyvatelstva, kterému se nedostává potřebné informovanosti a prevence.
R.A.Muselík
"Long-term exposure to microwave radiation provokes cancer growth: evidences from radars and mobile communication systems"
I. Yakymenko, E. Sidorik, S. Kyrylenko, V. Chekhun