D-TEST podceňuje rizika dětských chůviček
Časopis D-TEST 7 / 2011 uveřejnil test dětských chůviček, který podceňuje rizika působení elektromagnetických polí (elektrosmogu) vytvářených těmito bezdrátovými zařízeními.
Test je v podstatě převzat od německé instituce Stiftung Warentest (Test 5/2011), která na rozdíl od jiného tamějšího vlivného média Őkotest příliš neklade důraz na ekologické a širší zdravotní aspekty spotřebitelských testů a vesměs ulpívá na technicistně založených posudcích a oficielně přijatých normách, které nemusejí vždy vyjadřovat míru rizika používání daného výrobku. Tento poněkud jednostranný přístup v daném případě nekriticky přebírá i jeho český rádoby klon D-Test.
Již na začátku článku o výsledcích testování chůviček tak časopis v duchu své předlohy vyzdvihuje technické výhody pulzně modulované digitální technologie DECT v odolnosti proti rušení a v dosahu, aniž zmíní kontroverzní fakt, že u bezdrátových technologií jsou tyto zdánlivé přednosti zpravidla vykoupeny nárůstem emisní zátěže elektromagnetickými poli s dosud nevyjasněným rizikem biologických účinků na lidský (a zejména dětský) organismus. Např. nedávná studie kanadské univerzity v Trentu naznačuje možnost negativního vlivu principielně poněkud odlišné pulzní technologie DECT na tepovou frekvenci a vyvolání bušení srdce u některých jedinců. Jedna z nových studií ze Švédska (na níž se podílela i slovenská genetička RNDr. Eva Marková Ph.D.) dokonce naznačuje možnost nevratných změn kmenových buněk vlivem mikrovlnného záření nízké intenzity, jež jsou ve velké míře přítomny právě u dětí, které hodláme za použití dětských chůviček tomuto záření pro své pohodlí vystavit. Podívejme se na test dětských chůviček perspektivou takovýchto znepokojivých otázek. Kde vlastně němečtí soudruzi a jejich čeští následovatelé udělali chybu?
V části článku s optimistickým názvem "Elektrosmogu se nebojte" se stejně optimisticky, leč naprosto nepodloženě uvádí: ..."Kritici dětských chůviček namítají , že jejich používání v blízkosti dětí je kvůli vyzařovaným rádiovým vlnám rizikové. I proto někteří výrobci hovoří o odstínění svých výrobků . Obavy jsou ovšem neodůvodněné." (plus dodatek z webových stránek D-Testu: .
.."Nepředstavují žádné nebezpečí. V tomto ohledu můžete být naprosto v klidu."). S tímto odvážným tvrzením se nelze na základě hlubších znalostí problematiky rozhodně ztotožnit.
Mimo jiné proto, že v dalším odstavci se už vyskytuje vyslovená chyba překladu, která zamotá hlavu nejen odborníkům, natož v neznalosti udržované běžné spotřebitele. D-Test nesmyslně uvádí, že "ani výkonnější přístroje nepřekročily hranici 6 procent maximálního povoleného výkonu 250 mW ve vzdálenosti 1 m od přístroje". Jaká intenzita vysokofrekvenčního elektromagnetického pole to vlastně byla naměřena takto totiž můžete jen odhadovat. Určité vodítko poskytne chtivému čtenáři až utajovaný německý originál (autora či zdroj testu totiž český epigon z neznámých důvodů neuvádí). Ve skutečnosti se jedná o 6 % povoleného (hygienického) limitu (Grenzwert)! Ten je podle složitého výpočtu dle Nařízení vlády č.1/2008 Sb. pro frekvenci DECT, která je v pásmu 1900 MHz, dán intenzitou pole asi 60 V/m. Tak můžeme tajnosnubně podanou informaci konečně složitými cestami dekódovat: 6 % limitu znamená přibližně 3,6 V/m VF EMP ve vzdálenosti 1 m od kojence! To už je poměrně vysoká hodnota, kterou lze řádově naměřit např. v blízkém okolí televizního vysílače o výkonu desítek kilowatů! Také je to prakticky šestinásobek preventivního doporučení řady zahraničních vědců a koneckonců i Evropského výboru Shromáždění Rady Evropy z tohoto roku (0,6 V/m), kteří se staví za zrušení stávajících lobisticky zvýšených limitů a jejich náhradu takovými, které by respektovali princip předběžné opatrnosti za situace, kdy výsledky vědeckých studií jsou značně rozporuplné. Pokud nedejbože některý z "opatrných" rodičů umístí chůvičku k dítěti ještě blíže než 1 metr, pak pochopitelně intenzita EMP ještě vzrůstá. Je tedy vhodné - pokud se už použití chůviček nehodláte zříci úplně - alespoň zachovat co největší odstup zdroje od dítěte (min. 2 m).
Vrcholem neodborné demagogie uvedeného článku k testu je za těchto okolností srovnání s výkonem mobilního telefonu, který dnes patří vzhledem k malé vzdálenosti od těla při použití k nejsilnějším zdrojům EMP, takže vytváří v blízkosti hlavy pole řádově srovnatelné s intenzitou záření ve velíně vojenského radaru a prakticky naplňuje platný hygienický limit, v roce 2000 řádově 10 x zvýšený! Je to asi tak, jako kdyby řidič Ferrari chycený, jak uhání po dálnici dvoustovkou argumentoval tím, že jede pouze zlomkem rychlosti rakety. Jak víme, právě díky vyzařování mobilních telefonů a jeho nevyjasněným zdravotním účinkům bylo vysokofrekvenční záření v polovině roku zařazeno WHO mezi možné karcinogeny ("střední" kategorie 2B).
Eko režim u chůviček, který je v podstatě dalším vývojovým stupněm a má za cíl aspoň zčásti snížit časovou expozici problematickým emisím, tak v naznačeném jednostranném duchu přetištěný test považuje za nevýhodu (!) kvůli zcela technicistnímu hledisku - možnému omezení spojení. Ze zdravotně-preventivního hlediska je však eko režim rozhodně vhodný. Upřednostňování jednostranného komfortu při spojení je u bezdrátových zařízení rozhodně ošidné, jak by mělo být patrné z výše uvedeného.
Za vše pak hovoří závěrečný odstavec, který staví problém zcela na hlavu a proto stojí za citaci: "Vezmeme- li v úvahu, že chůvička nepředstavuje jediný zdroj rádiových vln, ale že v domácnostech se dnes vyskytují například poměrně silné bezdrátové počítačové wi-fi sítě, je celá problematika vzhledem k naměřeným zanedbatelným hodnotám zbytečně nabubřelá." Za prvé - WLAN routery (wi-fi) zabezpečující bezdrátově spojení mezi počítači v domácnosti nebo směrem k přístupovému bodu vyzařují ve srovnatelné vzdálenosti (dle typu) řádově obdobně silné pole jako dětské chůvičky. A za druhé - lze jen doufat, že absurdnost uvedené argumentace aspoň malá část spotřebitelů pochopí. Rozumně uvažujícímu člověku musí být přece jasné, že naopak možná přítomnost více zdrojů, ať už ovlivnitelých či nikoliv, potencionelně zvyšuje celkovou intenzitu a tedy riziko expozice. A protože spotřebitel nezná souhrnnou intenzitu všech zdrojů na daném místě a další místní specifické podmínky, měl by naopak pro zachování zdravotně preventivních přístupů k zavádění dalších zdrojů EMP přistupovat velmi obezřetně. A nikoliv nad tím mávnout rukou s tím, že je tam toho už beztak dost! Stejně jako k chorému člověku nezveme další jinak nakažené jedince proto, že už je stejně nemocný, což je principielní podstata této pochybené argumentace.
Lze jen doufat, že neodbornost a nekritičnost, jakou D-Test projevil ve specifické problematice posuzování rizik elektromagnetických polí v testu dětských chůviček , se netýká i jiných aspektů jeho spotřebitelských testů. Ukazuje se, že ani věhlasná zahraniční testovací instituce nemusí být v těchto případech zárukou spolehlivosti a objektivity testu.
Nechci zde samozřejmě odrazovat od použití těchto moderních výdobytků, ale desetiletí vystačili maminky při dozoru nad potomkem ve vedlejším pokoji se svým neomylně vycvičeným sluchem, příp. mírně pootevřenými dveřmi (pokud tedy nevlastníte haciendu o rozměru 100 a 50 m nebo nechcete na spící dítě dohlížet v blízké kavárně). Dokáží přednosti mikrovlnných zařízení dostatečně vyvážit nevyjasněná rizika? Pokud myslíte, že ano, pak aspoň mějte na paměti, že bezdrátová dětská chůvička není určitě tím, co by mělo být dítěti vždy nablízku.
R.A.Muselík
www.elektrosmog.cz
http://www.dtest.cz/clanek-1738/test-detskych-chuvicek-2011
http://www.test.de/themen/computer-telefon/test/Babyfone-Truegerische-Ruhe-4228517-4228519/
Související články:
http://1elektrosmog.pise.cz/120606-detske-chuvicky-opomijeny-zdroj-elektrosmogu.html